13.6.2010 (2 roky)
To byl vííííkend. V pátek odpoledne jsme už nacvičovaly valeni se u vody a v sobotu jsme si to sjely naostro na téměř celý den. A samozřejmě nám naše sobotní opalování a koupání přineslo bohaté zážitky. Nejdřve Lexa málem utopila paničku, pak cizí paní a pak panička musela sama plavat pro aport. Ale postupně...
Panička vzala Lexinku, že si spolu půjdou zaplavat. A tak plaveme, plaveme a najednou se Lexulka rozhodla, že si na paničku prostě vyleze. No pobavily jsme široké okolí, neboť panička samozřejmě v hloubce nedosáhla a neměla se jak zapřít, odstrkávala jsem Lexulu, ale byla naodbytná. Copak jsem nafukovací lehátko???
Podruhé jsme pobavily všechny okolo opalující se, když měla Lexulka opět plavat pro aport. Tak nějak si to cestou rozmyslela a rozhodla se, že ta cizí paní uprostřed nádrže je zajímavější subjekt a hurá za ní... Já na Lexu volala, bylo to daleko... ale jak ji všichni známe, má svou hlavu. A tak paní jen křičela: "Nepokouše mě???" A já ze břehu křičela zpět: "Nepokouše, ale asi vás utopí!!" Takže Lexulka paní olízla a pak jí asi došlo, že je hodně daleko a už nemůže. A začla vyděšeně plavat zpátky. Volala jsem a povzbuzovala ji už z vody nachystaná na záchranou akci. Lexulka to z posledních sil zvládla, sedla si na břeh a fuňela. A panička? Pokračovala v představení dál, neboť aport byl stále ve vodě a vzdaloval se. Takže jsem vyplavala za aportem místo psa já sama a kamarádka pobaveně ze břehu volala: "Adri přines"
Báječný den. No co vám budeme vykládat.
30.5.2010 (2 roky) Dlouho jsme sem nic neflákly. Ale dělo se toho spoooostu. Hlavně v posledních týdnech. Během záplavových dešťů jsme z bytu vyhazovaly rorýse, kteří si usmysleli, že naše ložnice je skvělé útočiště před neustávajícím deštěm a poryvy větru. Každopádně vím, že Lexulka bude už asi celý život hlídat noční stolek, za kterým byl jeden z rorýsků ukrytý a nebýt jí, nikdy bych na to asi nepřišla Krom toho si Lexulka usmyslela, že rozvodněná záplavová Ostravice je to pravé místo na koupání. Když byla Ostravice ještě hodně vysoká a divoky, naštěstí zůstala na rozbahněném břehu. Ale o pár dní později, kdy voda klesla o metr, se tahle bambule rozhodla, že už je to peckaaa a hop do vody. Jednou mě z ní asi fakt picne. Taky jsme se tento týden seznámily tváří v tvář s hadem. Uprostřed městského parku, pod stromem ve stínu... Prostě si tam stočený ležel, Lexule na něj hleděla až do doby, kdy had zaútočil. Netušila jsem, co tam má, než jsem se šla podívat, proč tak prudce ucukla. Typovala jsem ještěrku. Ale byl tam... hnusný, velký, stočený, šedý s černou hlavou a hrozně syčel. Popadla jsem s bušícím srdcem Lexu a utíkala pryč. Kontrolovala jsem jí tlamu, jestli tam nemá kousnutí a další hodinu jsem čekala, jestli se něco bude dít. Mezi tím jsem volala strejdovi, jestli to nemůže být jedovatý had... Lexule stále žije, tak to zřejmě byla užovka... Každopádně dnes má NAROZENINY!!! Druhé báječné narozeniny. Je to moje velká holka. Ikdyž stále pubertální, to si ještě asi tak rok užijem. Dort z rýže a masa už se chystá...
21.2.2010 (rok a 9 měsíců)
Letí to letí... Lexulka se už ze štěněte přehoupla v dámu a dospívá. Puberta s ní teda ještě stále dost mlátí, ale pořád tajně doufám, že tak za rok by jí to mohlo přejít . Na druhou stranu už to není taková bambule, co si od všech nechává vše líbit. Když se děje něco, co se jí nelíbí, nebojí se trošku zavrčet a dát tak svým psím kamarádům najevo, že takto by to ted nešloooo K té nekončísí pubertě a nepoíslouchání asi hodně přispívá i to, že teď nějak není moc času na cvičení. Ale ono se to změní. Už začneme cvičit opět na procházkách a na jaře opět cvičák. Potřebujeme to jako sůůůůůůl...