Co se děje... 2013
25.8.2013 (5 let)
Už je to taková hrozná doba, co jsme sem nic nenapsaly...více než tři roky. A přitom se toho tolik stalo!!! Přemýšlím, jak to jen všechno shrnout, aby to nezabralo moc řádků nedejbože stránek...
No jednoduše...po druhých narozeninách následovaly třetí a čtvrté a nedávno i ty páté 
Každé z nich byly patřičně oslaveny oblíbeným dortem z rýže, masa a zeleniny obloženém samýma dobrůtkama a k tomu vždy ještě masové konzervy, nějaká ta hračka (popravdě žádná nevydržela déle než den dva, aniž by na ní neproběhla alespoň základní destrukce) a spousta srandy s paničkou a pánečkem... ÁAAANOOOO...pánečkem...
Před dvěmi lety se k nám natrvalo přistěhoval jeden pán, který se mnou neustále blbne (nehledě na to, kolik je hodin nebo jakou má panička náladu...). Paničku požádal o packu a ona řekla ano...a tak jsme spolu a podnikáme neustále výlety, tůry, dovolené, koupání, blbnutí a řádění ať už v létě či ve sněhu. A život nám tak ve třech utíká rychleji, ale je plný krásných zážitků a smíchu 
Mám také na kontě nějaký ten šrám... Asi před dvěmi lety jsem si hrála v parku s dvěmi fenkami ridgebacka. Bohužel jedna z nich najednou (netuším proč, asi jí hráblo) zaútočila a chytla mě pod krkem... Už už jsem se stavěla do bojové pozice a ve chvíli, kdy jsem se vymanila ze sevření, jsem chtěla přejít do protiútoku...ale panička mi to nedovolila. Hrozně moc na mě zakřičela a já pochopila, že má strach...proti dané feně bych totiž neměla šanci. Byla tak o 10 kilo těžší a o dost větší. Poslechla jsem a s paničkou jsme odešly. Ale pak jsme zjistily, že mám v krku 4cm hlubokou ránu. Paní veterinářka (ta stejná, co mi vždy píchá tu očkovaní jehlu do stehna...mrcha) mi musela prořezat v krku ještě jeden otvor a nasadit dren, aby hnis a nečistoty mohly z těla ven. Panička mi 3 dny do rány stříkačnou vnášela antibiotickou mast a vše se zahojilo 
A další úraz se stal letos na dovolené v Jeseníkách. Tam jsme při blbnutí v potůčku nějak zavadila pátým drápem, který jsme si strhla a vytrhla ho z lůžka. Jeli jsme k cizí veterinářce a celý pátý dráp včetně prstu mi musela amputovat... Panička mě nechtěla vystavit sedativům a narkóze, takže mě s pánečkem zalehli a amputace proběhla "zaživa". Hoooodně to bolelo a já kříčelaaaa 
Ale byl to jen moment a pak už bylo hotovo a díky tomu, že jsme nebyla nadrogovaná, jsme mohla odejít po svých jen s ovázanou tlapičkou.
Jo a panička slíbila, že bude opět pravidelně obnovovat informace. Tak snad tady přibude něco dříve, než za další tři roky...
